První minuty narozeného štěňátka jsou zde.

Je tu nový život, neohrabané mláďátko, které má možná také svoje pocity a touhy. Začíná pro něj poznávání okolí.

Štěňátko přišlo na svět

„Mami, co je to? Něco mě tlačí někam ani nevím kam. Ještě jsem zamotaný do nějakého obalu. To bude asi pěkný průšvih. Vždycky jsem si tak hezky odpočíval a teď jsem jak na tobogánu. Au, tak a je to. Přistál jsem, ale stále se nemohu pořádně hýbat. Co to je? Něco prasklo a jsem pěkně mokrý. Je mi zima. Nic nevidím, to je tedy situace. Kdo to do mě strká? Konec konců je to ale příjemné a hřejivé. Sice umím jen lézt, ale to stačí, abych se schoval pod něco chlupaté a teplé. Je a našel jsem nějaký výrůstek, trochu mi tu vadí, zkusím ho odstranit. No nazdar, něco z toho teče. Ale na druhou stranu je to chutné a teploučké, určitě mi to zahřeje bříško. Tak tohle rozhodně nebudu odstraňovat. Uff, to jsem se nacucal, ještě tam něco zbylo, tak si na chvíli schrupnu, však mě to pěkně vyčerpalo a za chvíli se k tomu vrátím.“

Štěňátko se uchýlilo ke spánku a po chvíli ho vzbudil další podobný vetřelec. Chtěl si zkrátit cestu do teplého kožíšku k mamince. „Au, co děláš? A kam lezeš, to je moje místo.“ Druhý drobeček se ale nedá zastrašit a už saje mlíčko. „To je ale drzost, hej ty tam, to je ale moje.“ Jak se chce vyhrabat ven, překulí se a poodvalí kousek dál, nachází docela podobný výrůstek. Zvědavě vyzkouší a vytéká úplně stejná tekutina jako předtím. „To je dobře, alespoň se nebudu muset prát,“ pomyslí si štěňátko.

K večeru již takových malých válečků je u psí maminky celkem 6. Všichni jsou unavení a vyčerpaní, byl to pro ně velmi dlouhý a namáhavý den. Všechno ale dobře dopadlo. Máma je políbí na hlavičku svým teplým jazykem a všichni sladce usnou.

Vývoj a růst štěňat je znát každý den

Dny utíkají jako voda a už jim bude skoro 14 dnů. „No fuj, to jsem se leklo, co to je? Udělala se mi nějaká dírka a tou vidím chlupatou velkou příšeru.“ Naše malé štěňátko zůstalo jako malá socha, úplně nehybné. Dírka se rozšiřovala a za chvíli byla i na druhé straně. Pomalu otáčí chlupatou hlavičku a rozeznává maminku a sourozence. Všichni pomalu začínají chodit, slyšet a většinu dne prospí. Však jen to hraní a tahání mamky za ocas je tak vyčerpávající. Den ode dne jsou silnější a větší.

Každý večer jim maminka vypráví psí pohádku, o tom co je v jejich životě čeká. Návštěva psího doktora, nová rodina, do které se budou muset jednou odstěhovat. Jak porostou a zamilují se. Ale to je všechno ještě daleko. Nakonec spokojeně olíže svoje potomky a doufá, že se pro ně najde taková lidská rodina, jakou má ona sama.