Svatomartinské víno a degustace mladého vína.

K tomu pečená husička, mladé vínko, koláče nebo lokše se zelím, no už se mi sliny sbíhají.
Všechno toto má jedno společné a to je datum 11.listopadu. Jak již všichni tušíte je to spojováno se svátkem svatého Martina.
Proč, ale všechny takové hody?

Všechno hezky od začátku.
Martin Tourský, ke kterému se tradice vztahuje se narodil roku 316 n.l. Jeho otec byl římský důstojník a co je zaznamenáno, tak když bylo Martinovi 15 let, tak ho přinutil stát se vojákem. Během jeho vojenské služby se mu stala zvláštní příhoda. Legenda jí líčí asi takto. Jedné chladné noci uviděl na ulici polonahého žebráka, tak rozpůlil svůj vojenský plášť. Polovinu věnoval žebrákovi, aby ho ochránil před zimou a druhou si nechal.
Následující noc se mu zjevil Kristus oblečený do poloviny vojenského pláště a díky tomuto zjevení zasvětil celý život Bohu. Stal se patronem vojáků, koní, jezdců, hus, ale i vinařů.

Svátek svatého Martina patřil v historii k těm nejoblíbenějším.
Mnoho věcí a událostí se s ním spojovalo. První sníh, posvícení, čeledi obvykle končila sjednaná služba a dostávala plat. Také se pak hledala nová služba. Mimo posvícení byly různé trhy a ve vinařství se slavilo nové víno.

Kde se vzaly ty husy?

Tak to je trochu složité a pravda bude někde ukrytá, otázka kde. Ke krásně pečené husínce se totiž pojí hned dvě legendy.

  1. Když měl svatý Martin kázání, tak ho husy rušily a od té doby si trest odpykávají na pekáči.
  2. Když měla být volba biskupa, tak se svatý Martin schoval mezi husy, ty ho ale svým štěbetáním prozradily.

Tak upřímně ať to bylo jak chce, pěkně upečené husička na talíři bude vždycky pochoutkou a nemusí být jen v listopadu.

A jak to bylo s vínem?

Tyto vína jsou prvními z podzimní sklizně. Jsou stará několik týdnů a také jsou určena k rychlé spotřebě, nejdéle do jara. Tyto oslavy pochází z dob císaře Josefa II., kdy se právě na svátek svatého Martina mohlo nalévat nové víno. Takže tento den znamenal konec zemědělského roku a začátek zimního období. Svoji ochrannou značku dostalo víno až v roce 1995 a od roku 2005 je vlastníkem Vinařský fond České republiky. Povolené odrůdy jsou čtyři – Müller Thurgau a Veltlínské červené rané pro bílá vína, Modrý Portugal a Svatovavřinecké pro vína růžová a červená.
A tak každý rok, po celé naší republice se 11.11. v 11 hodin snad v každé vinotéce nebo restauraci otevírá první víno nového ročníku.

A tak vzniklo krásné menu.

Pečené husička, červené a bílé zelí, různé druhy knedlíků, polévka z husích drobů, různé lokše, koláče, paštičky a samozřejmě sklenka svatomartinského mladého vínka.

2 komentáře u „Svatomartinské víno a pečená husa“

  1. rojak napsal:

    Taková návštěva vinného sklepa by se mi líbila. Už jsem v žádném dlouho nebyl a chtěl bych to ještě zažít.

  2. ladaB napsal:

    Taková husička na talíři se asi líbí každému. Dělám ji ale málokdy, prostě z důvodu, že je moc velká a rodinka ji ani moc nechce. Mají raději králíka, kuře, krůtí řízky. Nekupuji moc ani kachnu, prý je moc tučná a hodně se speče. Mám ale stejně zálusk ji koupit. Jen ji zas nemám kam dát, jedině hned připravit.

Napsat komentář

Nové články