Search

.


Životní cesty jsou nevyzpytatelné

Po škole jsem nastoupila jako veterinární technik ke koním. Pracovala jsem pod Plemenářským podnikem v malém městečku v jižních Čechách. Na starosti jsem měla v podstatě nejen pár hřebčínů, ale také porodnici a odchov mladých koní. Když přišel jejich správný věk, tak se museli naučit chodit pod sedlem a také poslouchat různé povely. Část z nich pak byla prodána na aukcích a některé zase dělaly čest svému podniku a statečně absolvovaly dostihy nebo různé překážkové běhy. Říká se, že vidět svět z koňského hřbetu je k nezaplacení a je to skutečně pravda.

Často jsme jezdívali prezentovat naše miláčky do jiných koutů, převážně v naší republice. Jeden dostihový víkend se stal pro mě osudovou záležitostí. Ten den jsme vyjeli dobývat slávu do Prahy, tedy přesněji do Velké Chuchle. Pro nedostatek jezdců, jsem se svojí váhou jezdila nejen jako zdravotnický dohled, ale i jako jezdec amatér. Nejprve si sázkaři prohlédli koně a jezdce a pak zvolili na koho vsadit. Jeden celkem pohledný muž si nás dlouho prohlížel a pak nám popřál hodně štěstí a vlastně i sobě, protože na nás vsadil poměrně velkou částku. Jeho úsměv a oči mě doslova uhranuly.

Tenkrát jsem závod vyhrála, a když jsem stála na stupni vítězů, tak jsem ho opět zahlédla, tentokrát s kyticí růží. A tak slovo dalo slovo a my se do sebe zamilovali, taková láska na první pohled.
Rok s rokem se sešel a bylo třeba řešit společnou cestu. Rozhodla jsem se, že se přestěhuji za ním do Prahy a vzhledem k tomu, že pracoval na Smíchově, tak jsme zvolili tuto oblast za jednu z možností našeho hnízdečka.

Mezitím, ale nad chuchelským dostihovým závodištěm, vyrostly doslova luxusní vily. Moderní, s terasou, prostorem pro zahrádku, garáž, zkrátka nádhera. Rozhodli jsme se místo prozkoumat trochu víc. Bylo by tu zkrátka tak nějak všechno po ruce a přímo do Prahy to také není daleko. Já bych mohla požádat o práci přímo v oboru, což by bylo také fajn. Už jsme si tak všechno růžově naplánovali, že jsme si zapomněli úplně napsat telefonní číslo, které bylo na plakátu pod titulkem vily na prodej v Chuchli.

Určitě Vás bude zajímat, jak to všechno dopadlo. Tak trvalo to ještě nějakou dobu, ale náš sen se stal skutečností. Získali jsme skutečně luxusní bydlení v Praze, o kterém se nám ani nesnilo. Manžel má výborné spojení do práce, možná ještě lepší, než kdybychom bydleli někde v centru Prahy. A já prozatím sejdu do práce jen kousek po cestě, ale za chvíli se už budu dívat na závodiště pouze z terasy a u toho vozit kočárek.


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu navždy pod tímto článkem jen za 80 Kč
Zobrazit formulář pro nákup



Jeden komentář u “Životní cesty jsou nevyzpytatelné

  1. ladaB napsal:

    Ke koním jsem měla vždycky respekt, je to nějak na mě moc velké zvíře :-). Jinak se mi ale líbí hodně. Nedaleko od nás je ohrada s koňmi, s dětmi jsme se tam jezdili na ně podívat. Taky ale z patřičné vzdálenosti…..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *