Search

.


Velikonoční středa

Další den v pořadí se jmenuje Škaredá středa.

Ještě jeden den na úklid se vždycky hodí, ovšem dnes je třeba udělat podstatně jinou a špinavější práci. Důsledný úklid měl vyhnat zlé duchy z domu. Říkalo se jí proto také Sazometná nebo Smetná středa.  Bylo třeba vymést saze z komínů.

Název Škaredá je odvozen od toho, že v tento den Jidáš žaloval na Ježíše, což samozřejmě není hezké, ale bohužel stále běžný jev. Také byste měli dát pozor na to, abyste se na nikoho nemračili, co kdyby Vám to pak zůstalo odměnou? Přece jenom rok je pak dlouhá doba.

Také se v tento den nosilo do kostela polínko dřeva, které se pak opalovalo a doma se z něj tvořily různé loučky a křížky. Na některých koutech našich krajů je pak hospodář posvěcené zastrkal na rohy polí. To mělo zaručit ochranu nad úrodou. Někde se k nim přidávaly posvěcené kočičky a tady se tradovalo, že jak jsou veliké ratolesti, tak vysoké vzroste obilí. Samozřejmě nejen hojná úroda byla příslibem, ale také ochrana třeba před bouřkou a krupobitím.

Hospodyňky měly každopádně výhodu, protože v tento den se směla podávat nepodařená jídla. Takže jestli se něco náhodou nepovedlo, tak to bylo v pořádku a dokonce podle tradice správně. Nejčastěji na stolech byly tak zvané trhance.

Mezi nejčastější pokrmy patřila kaše, luštěniny, kysané zelí, moučná jídla, trhance nebo bramboráky a bylinkové čaje.

 


TAG


Jeden komentář u “Velikonoční středa

  1. ladaB napsal:

    Dnes byla na stole čočka, tak jsme vlastně měli pokrm dle tradice :-). Hospodáři asi těžko v dnešní době zastrkávají posvěcená polínka do rohů polí. Všude je vidět tak akorát řepka olejka, nebo pole leží ladem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *